Plivni si do rukávu

Jarek Nohavica

1:Mý vlasy jsG#ou jak slunko rBmozesmátý,
jak pomerF#anč po předcG#ích,
a ze všech cest já znám jenom ty zlBmatý
a nedumF#ám o následcG#ích,
dD#mávno nBmebrečím, jsF#ou i škC#aredší,
vF#ím, že v bG#azáru se vždC#ycky najde mBmísto,
cD#mo když nBměkdo pak mF#ě tam zC#a šesták
kD#moupí, kG#oupí, kC#oupí.
2:Mý vlasy jsou lék na největší nářky,
čarovnou moc skrývají,
závidí mi i báby kořenářky:
takovou bylinu nemají,
jsi-li rozsmutněn, stačí vyjít ven,
vyjít tak, abys byl kolemjdoucí,
okolo mě plout, správně vyčíhnout
chvíli, chvíli, chvíli.
R:KC#ouknout se nD#ma mou hlavuG#C# plivnout si dD#mo rukávuG#C# 
a pBmotom štD#městí v kG#outě C#určBmitě nD#maleznG#ou tě,
C#určitě F#objeví sG#e jako mC#alej kluk na jaře s kF#uličkamG#a,
však C#ani muk, co když je tD#mo ta dámG#a,
a bC#ez kuličBmek, a lidi mD#myslejí sG#i, že lžC#u.
3:Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mně přitom píšou zelení,
že dolů půjde moje zlatá hříva,
že mě pak major ocení.
Na vojně:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá,
mé štěstí letí komínem,
šla dolů moje zlatá hříva,
jsem ostříhaným vojínem.
No a dneska:
Sedím, a kolem mě už všechno plivá
a já jsem volný jako pták,
narostla mi zas moje zlatá hříva,
jsem záložák.
Dávno nebrečím pro ty škaredší
chvíle naplněné takhle velkou slzou,
štěstí uvadlo, já si zrcadlo
koupím, koupím, koupím.
R:Kouknu se na svou hlavu, plivnu si do rukávu,
a potom šťastné břímě určitě zatíží mě,
určitě objeví se jako malej kluk na jaře s kuličkama,
však ani muk, ona je to ta dáma,
a bez kuliček, a lidi myslejí si, že lžu.
R:Kouknu se na svou hlavu, ohohó, plivnu si do rukávu, ohohó ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:32:22.171+00:00
Výsledky hledání: